18. 12. 2012 |
Články

První lásky..

Letní tábory, soustředění a jiné podobné akce přináší dětem i dospělým mnoho nových, dosud neznámých zážitků a dobrodružství. Vedoucí získávají neopomenutelnou praxi se svými svěřenci, dospělí se učí, jak vydržet delší dobu bez svých milovaných ratolestí a ti nejmenší nabývají nejvíce zkušeností především z hlediska citů a vztahů. Velká většina dětí se zde naučí, jak se nejlépe spřátelit, jak pracovat a jednat ve skupině a zároveň také, jak se postarat sám o sebe. Všechny tyto faktory jsou nezbytné pro další zdravý sociální vývoj, ovšem nesmíme zapomenout na ten nejdůležitější – vznik nových citů a lásek.

Každý z nás, byť jako rodič, vedoucí či dítě, na vlastní kůži zažil, co taková první láska dokáže. Holky se domů vrací nešťastné a uplakané, s pokreslenými předloktími a spoustou dopisů a fotek na rozloučenou. Rodiče si pak marně několik týdnů lákají hlavu, co s tou jejich holkou může být, a přitom nepomyslí na tu nejpřirozenější možnost: že se jejich ratolest poprvé zamilovala. Taková láska je pro dítě krásná a bolestivá, ale především velmi důležitá, neboť na ni poté dokáže s citem vzpomínat celý svůj život. Tyto a podobné city ale nekvetou pouze mezi dětmi. Velmi často se stává, že se dítko zamiluje do své oddílové vedoucí či vedoucího. Takové city bývají většinou nejbolestivější, neboť dospělý nechce a nemůže opětovat cit svého svěřence a dotyčný pak zůstává nešťastně zamilován. Ovšem i na takové chvíle se časem vzpomíná se spokojeností a úsměvem na rtech.

První lásky bývají takto pamětihodné díky své čistotě, naivitě a neohrabanosti. Mezi staršími dětmi ale nemusí zůstat pouze u něžných slov a psaníček a bylo by hloupé se, při vší jejich zvědavosti, domnívat, že tomu tak opravdu je. Kolikrát již vedoucí tahali o půlnoci hochy z dívčích stanů a dokonce rušili milence ukrývající se za jídelnou či marodkou. Já osobně znám mnoho vrstevníků, kteří se právě na letních táborech poprvé milovali. Takové situace mohou připravit vedoucím i rodičům těžké chvíle. Rodiče se bojí, že jejich dítě na táboře „zvlčí“ a tak to často neoprávněně dávají za vinu táborovým vedoucím. Bohužel vedoucí je také pouze člověk a tak nezbývá, než se s touto možností smířit a doufat v zdravý rozum a rozvahu svého potomka.

Když se ale bavíme o lásce, je nezbytné si připomenout, že něha kvete v každém věku a tak častokrát i vedoucí najdou právě na letním táboře svého vysněného partnera. Takový vztah bývá z pravidla velmi milý a čistý, ale málokdy nabude delšího trvání. Ovšem i tak zanechá krásnou vzpomínku na letní románek. Moje rada tedy zní: Ať jste dítě nebo vedoucí, nechte se s rozumem unášet prázdninovou romantikou!