19. 08. 2026 |
Články
Mrazivé tajemství táborových chatek: Kohoutová zpívá o predátorech mezi vedoucími
Zpěvačka a dvojnásobná matka Berenika Kohoutová (35) otevřela citlivé téma! Ve svém novém singlu Chatka č. 25 (Steve je prase) míří na fenomén, o kterém se v Česku celé dekády mlčelo: nevhodné chování dospělých vedoucích k mladým dívkám i chlapcům na letních táborech. Písnička vychází přesně v době, kdy se v politických kuloárech rozhořela divoká přestřelka o tzv. dětský certifikát. První táborová láska, nebo zneužití moci dospělého vedoucího?
Jak nová píseň souvisí se zavedením dětského certifikátu? Co rozpoutalo ostrou veřejnou debatu mezi političkou Evou Decroix a odborníky na bezpečnost dětí a na co si dát pozor podle materiálů Centra LOCIKA? To vše se dozvíte v následujícím článku, jehož součástí je i rozhovor se zpěvačkou Berenikou Kohoutovou.
Past skrytá za táborovou romantikou
Romantika u táboráku, opékání špekáčků, večerka a první zamilování. Pro většinu lidí je letní tábor synonymem bezstarostných vzpomínek. Pod tímto povrchem se však často skrývala realita, o které se dříve mlčelo - nerovné vztahy mezi dospělými vedoucími a dospívajícími.
Právě na tento rozpor naráží skladba Chatka č. 25 (Steve je prase), kterou Berenika Kohoutová vytvořila s kapelou Mutanti hledaj východisko. Chytlavá letní melodie ostře kontrastuje s mrazivým textem. K tématu zneužívání autority se vyjadřují i odborníci na bezpečnost dětí.
"Základem prevence je mluvit s dětmi o tom, jak poznat chování, které není v pořádku, na koho se obrátit pro pomoc a že mohou říct, když je jim něco nepříjemné. Nemusí mít stoprocentní jistotu, že je něco špatně - stačí, že je jim situace nepříjemná nebo z ní mají strach," vysvětluje Magdaléna Černá z Centra LOCIKA.
Zároveň připomíná, že trauma či pochybnosti mohou přicházet s odstupem:
"Má smysl o nepříjemných zážitcích mluvit i po skončení akce. Děti často nereagují hned, neumí popsat, co se stalo, nebo si nejsou jisté, zda neudělaly chybu. Ochránit sebe nebo druhého je důležitější než jakékoli tajemství."
Politická přestřelka: Ochrana dětí, nebo "lidskoprávní zvěrstvo"?
Téma vydání písně spadlo do rušné společenské diskuse. V Česku se totiž vede ostrý spor o tzv. dětský certifikát, který má od roku 2027 sloužit jako registr zamezující lidem odsouzeným za závažné násilné a sexuální trestné činy pracovat v kolektivech s dětmi.
Ačkoli zákon prošel, poslankyně Eva Decroix (ODS) jeho schválenou podobu podrobila ostré kritice a označila ji za "lidskoprávní zvěrstvo". Podle ní norma vytváří doživotní cejch bez šance na nápravu a může sociálně zlikvidovat i lidi s méně závažným záznamem.
Proti těmto výrokům se nekompromisně vymezila iniciativa Moderní sebeobrana, za kterou stojí Jasmína a Pavel Houdek. Odborníci zdůrazňují, že certifikát není dalším trestem pro odsouzené, ale preventivní ochranou dětí. Odmítají přenášet zodpovědnost na děti a politikům vzkazují: pokud chtějí dospělým s minulostí predátorů dávat "druhé šance", mohou si je najmout jako chůvy ke svým vlastním dětem.
Podpora systémového řešení
Význam systémového řešení podtrhuje i Centrum LOCIKA.
"Považujeme za důležité, aby ochrana dětí nestála především na tom, zda dítě samo dokáže včas rozpoznat rizikovou situaci, říct ne nebo se svěřit. To děti samozřejmě učit potřebujeme, hlavní odpovědnost za jejich bezpečí ale nesou dospělí a systém," vysvětlila Magdaléna Černá a vyjádřila podporu principu dětského certifikátu:
"Tento preventivní nástroj pomáhá snižovat riziko, že se k práci s dětmi dostanou lidé odsouzení za závažné násilné nebo sexuální trestné činy."
Užitečné tipy pro rodiče podle Centra LOCIKA
Projděte si jako rodiče materiály Jak vybrat bezpečný tábor pro děti, které pro vás k táborům i zájmovým kroužkům připravili odborníci z Centra LOCIKA:
* Prověřujte pořadatele: Zajímejte se o reference, podmínky v šatnách/sprchách a jak tábor řeší krizové situace či nevhodné chování.
* Pozor na varovné signály (Red Flags): Zpozorněte, pokud dospělý narušuje soukromí dětí, má dvojsmyslné poznámky, vynucuje si fyzickou blízkost nebo si vytváří "oblíbence".
* Mluvte s dětmi i po návratu: Děti často nereagují hned. Místo výslechu pomůže obyčejné: "Zajímá mě, jak ses měl/a a jestli bylo všechno v pořádku."
Rozhovor s Berenikou Kohoutovou: Odpovědnost musí mít dospělí!
Sledujete živou debatu kolem dětského certifikátu? Překvapilo vás, jak těžké je v Česku prosadit silnější ochranu dětí?
Ano, sledovala jsem ji. Je to pro mě důležité téma, protože děti se samy proti predátorům bránit neumějí a je na nás dospělých, abychom vytvořili systém, který je bude chránit. Pokud jde o možnost nápravy lidí odsouzených za sexuální nebo jiné násilné činy na dětech, tady mám osobně jasnou stopku. Jakékoli násilí na dítěti je pro mě neomluvitelné. Věřím, že člověk může po odpykání trestu dostat šanci znovu normálně žít, ale podle mě z toho nevyplývá právo znovu pracovat s dětmi. Překvapilo mě, jak těžké bylo něco takového prosadit, protože bezpečí dětí musí mít v téhle debatě přednost.
Byla pro vás právě mateřská zkušenost spouštěčem, proč toto téma otevřít v hudbě zrovna teď?
Mateřství ve mně určitě vyvolalo silnější ochranitelský reflex. Sama jako dospělá vím, jak těžké někdy je někoho odpálkovat nebo říct ne člověku, který je vůči vám v pozici autority. O to těžší to musí být pro dítě. Sama jsem jako mladá holka zažila situaci, kdy měl starší kolega nevhodnou poznámku a kolem sedělo dalších pět kolegů - nebyla jsem schopná ho zastavit ani poslat někam. Nemůžeme po dětech chtít, aby byly těmi, kdo musí správně a včas nastavit hranice dospělému. Především se musí změnit chování těch, kteří jsou v silnější pozici.
Setkala jste se při přípravě singlu s reakcemi lidí, kterým se na táboře stalo něco podobného?
Hodně lidí mi řeklo, že se jim při poslechu udělalo až fyzicky špatně nebo že se jim vrátily vzpomínky. Cílem písničky není někomu vracet traumata. Myslím ale, že je důležité si zpětně uvědomit, že některé věci, které jsme kdysi považovali za normální, v pořádku nebyly. Rozhodla jsem se, že věci, které považuju za špatné, budu propisovat i do svých písniček. Možná kvůli tomu některé moje skladby nebudou hrát rádia, ale čím víc o nich budu zpívat, tím větší šanci mají být slyšet.
Past skrytá za táborovou romantikou
Romantika u táboráku, opékání špekáčků, večerka a první zamilování. Pro většinu lidí je letní tábor synonymem bezstarostných vzpomínek. Pod tímto povrchem se však často skrývala realita, o které se dříve mlčelo - nerovné vztahy mezi dospělými vedoucími a dospívajícími.
Právě na tento rozpor naráží skladba Chatka č. 25 (Steve je prase), kterou Berenika Kohoutová vytvořila s kapelou Mutanti hledaj východisko. Chytlavá letní melodie ostře kontrastuje s mrazivým textem. K tématu zneužívání autority se vyjadřují i odborníci na bezpečnost dětí.
"Základem prevence je mluvit s dětmi o tom, jak poznat chování, které není v pořádku, na koho se obrátit pro pomoc a že mohou říct, když je jim něco nepříjemné. Nemusí mít stoprocentní jistotu, že je něco špatně - stačí, že je jim situace nepříjemná nebo z ní mají strach," vysvětluje Magdaléna Černá z Centra LOCIKA.
Zároveň připomíná, že trauma či pochybnosti mohou přicházet s odstupem:
"Má smysl o nepříjemných zážitcích mluvit i po skončení akce. Děti často nereagují hned, neumí popsat, co se stalo, nebo si nejsou jisté, zda neudělaly chybu. Ochránit sebe nebo druhého je důležitější než jakékoli tajemství."
Politická přestřelka: Ochrana dětí, nebo "lidskoprávní zvěrstvo"?
Téma vydání písně spadlo do rušné společenské diskuse. V Česku se totiž vede ostrý spor o tzv. dětský certifikát, který má od roku 2027 sloužit jako registr zamezující lidem odsouzeným za závažné násilné a sexuální trestné činy pracovat v kolektivech s dětmi.
Ačkoli zákon prošel, poslankyně Eva Decroix (ODS) jeho schválenou podobu podrobila ostré kritice a označila ji za "lidskoprávní zvěrstvo". Podle ní norma vytváří doživotní cejch bez šance na nápravu a může sociálně zlikvidovat i lidi s méně závažným záznamem.
Proti těmto výrokům se nekompromisně vymezila iniciativa Moderní sebeobrana, za kterou stojí Jasmína a Pavel Houdek. Odborníci zdůrazňují, že certifikát není dalším trestem pro odsouzené, ale preventivní ochranou dětí. Odmítají přenášet zodpovědnost na děti a politikům vzkazují: pokud chtějí dospělým s minulostí predátorů dávat "druhé šance", mohou si je najmout jako chůvy ke svým vlastním dětem.
Podpora systémového řešení
Význam systémového řešení podtrhuje i Centrum LOCIKA.
"Považujeme za důležité, aby ochrana dětí nestála především na tom, zda dítě samo dokáže včas rozpoznat rizikovou situaci, říct ne nebo se svěřit. To děti samozřejmě učit potřebujeme, hlavní odpovědnost za jejich bezpečí ale nesou dospělí a systém," vysvětlila Magdaléna Černá a vyjádřila podporu principu dětského certifikátu:
"Tento preventivní nástroj pomáhá snižovat riziko, že se k práci s dětmi dostanou lidé odsouzení za závažné násilné nebo sexuální trestné činy."
Užitečné tipy pro rodiče podle Centra LOCIKA
Projděte si jako rodiče materiály Jak vybrat bezpečný tábor pro děti, které pro vás k táborům i zájmovým kroužkům připravili odborníci z Centra LOCIKA:
* Prověřujte pořadatele: Zajímejte se o reference, podmínky v šatnách/sprchách a jak tábor řeší krizové situace či nevhodné chování.
* Pozor na varovné signály (Red Flags): Zpozorněte, pokud dospělý narušuje soukromí dětí, má dvojsmyslné poznámky, vynucuje si fyzickou blízkost nebo si vytváří "oblíbence".
* Mluvte s dětmi i po návratu: Děti často nereagují hned. Místo výslechu pomůže obyčejné: "Zajímá mě, jak ses měl/a a jestli bylo všechno v pořádku."
Rozhovor s Berenikou Kohoutovou: Odpovědnost musí mít dospělí!
Sledujete živou debatu kolem dětského certifikátu? Překvapilo vás, jak těžké je v Česku prosadit silnější ochranu dětí?
Ano, sledovala jsem ji. Je to pro mě důležité téma, protože děti se samy proti predátorům bránit neumějí a je na nás dospělých, abychom vytvořili systém, který je bude chránit. Pokud jde o možnost nápravy lidí odsouzených za sexuální nebo jiné násilné činy na dětech, tady mám osobně jasnou stopku. Jakékoli násilí na dítěti je pro mě neomluvitelné. Věřím, že člověk může po odpykání trestu dostat šanci znovu normálně žít, ale podle mě z toho nevyplývá právo znovu pracovat s dětmi. Překvapilo mě, jak těžké bylo něco takového prosadit, protože bezpečí dětí musí mít v téhle debatě přednost.
Byla pro vás právě mateřská zkušenost spouštěčem, proč toto téma otevřít v hudbě zrovna teď?
Mateřství ve mně určitě vyvolalo silnější ochranitelský reflex. Sama jako dospělá vím, jak těžké někdy je někoho odpálkovat nebo říct ne člověku, který je vůči vám v pozici autority. O to těžší to musí být pro dítě. Sama jsem jako mladá holka zažila situaci, kdy měl starší kolega nevhodnou poznámku a kolem sedělo dalších pět kolegů - nebyla jsem schopná ho zastavit ani poslat někam. Nemůžeme po dětech chtít, aby byly těmi, kdo musí správně a včas nastavit hranice dospělému. Především se musí změnit chování těch, kteří jsou v silnější pozici.
Setkala jste se při přípravě singlu s reakcemi lidí, kterým se na táboře stalo něco podobného?
Hodně lidí mi řeklo, že se jim při poslechu udělalo až fyzicky špatně nebo že se jim vrátily vzpomínky. Cílem písničky není někomu vracet traumata. Myslím ale, že je důležité si zpětně uvědomit, že některé věci, které jsme kdysi považovali za normální, v pořádku nebyly. Rozhodla jsem se, že věci, které považuju za špatné, budu propisovat i do svých písniček. Možná kvůli tomu některé moje skladby nebudou hrát rádia, ale čím víc o nich budu zpívat, tím větší šanci mají být slyšet.