Hygienická inspekce

I když by tomu tak být nemělo, bývá občas hygienická inspekce malým táborovým strašákem. Hygienické předpisy vytyčují problémy, jež by případně mohli vést až k předčasnému konci tábora a jejich dodržování by mělo být naprostou samozřejmostí.

Občas ovšem návštěva kontolora může mít i poněkud komický nádech. Vzpomínám si, jak jednou přijela hygienická kontrola na náš tábor. Dvě dámy-hygieničky vystoupily z auta ve sněhobílých holínkách a pohlédly na táborovou louku. Ta byla následkem dvoutýdenních dešťů proměněna v jedno velké bahniště a protkána dřevěnými podlážkami zajišťujícími aby děti nechodily stále v bahně. Obě dámy stály poněkud zaraženě na cestě a přemýšlely, jak se probrodit co nejméně bahnem k začátku podlážek, aniž by si u toho zamazaly svoje holínky.

Všechny inspekce začínají ve své podstatě stejně, a to podáním si ruky s hlavním vedoucím. Ostatně je to on kdo, společně se zdravotníkem, má největší zodpovědnost za hygienu v táboře. Všichni vedoucí se sice podílejí na chodu tábora, ale on musí kontrolovat i to, co ostatní přehlédnou.

První zastávkou je obvykle kuchyně, což je takový malý středobod tábora. Tak si tu kuchyni proberme pěkně od podlahy – a když říkám od podlahy, myslím tím opravdu od podlahy. Na stanových táborech je nutné, aby celá kuchyně byla vybavena podlážkou. Bahno prostě do kuchyně nepatří. Na podlaze se samozřejmě nesmějí válet zbytky jídla, ale ani hrnce či jiné nádobí. Při přípravě jídla je třeba dodržet stanovené hygienické předpisy, například rozdělení nožů a prkének na maso, zeleninu a pečivo, mytí rukou, atd. Na všech stolech (na přípravu i na jídelních) by měl být dobře umyvatelný povrch, nám se nejlépe osvědčilo na začátku tábora všechny jídelní stoly potáhnout igelitem (a v případě potřeby ho obměňovat) a na stoly pracovní již léta používáme přiříznuté kusy lina. Zvlastních zkušeností pak doporučuji dodržovat zásadu, že po skončení přípravy jídla se celá kuchyň uklidí, protože nikdy nevíte kdy kontrola dorazí.

Další kroky kontrolora vedou na místa, kde se skladují potraviny. Ty musí být oddělené od samotné kuchyně, musí být suché a vhodně vybavené. Rozhodně neuspějete s tím, že by se vám potraviny povalovaly jen tak na zemi …na podlahu patří maximálně brambory, a to ještě v pytli nebo krabici a podložené podlážkou. Pokud nemáte lednici, nesmíte skladovat potraviny rychle podléhající zkáze, například maso. To se zkrátka zpracovává okamžitě po přivezení, čímž sice vzikají větší nároky na jízdy pro nákupy a plánování jídelníčku, ale zato se vyhnete případným problémům.

sprchovými kouty a dalším sociálním zázemím, ale i zde je samozřejmě potřeba zajistit jejich pravidelný úklid. U stanových táborů je nutné mít dostatečný počet kohoutků a lavorů (1 kouhoutek s lavorem na 5 dětí). Také je třeba zajistit minimálně jednou za týden koupání nebo sprchování dětí v teplé vodě. Latríny se zajišťují v počtu dva záchody na prvních 20 dětí, na každých dalších 20 dětí pak jeden další záchod. V blízkosti záchodů musí být možnost umýt si ruce v tekoucí vodě, což většinou dostatečně řeší barel s výpustným kohoutkem postavený na nízkou stoličku. Suché záchody se musí denně zasypávat zeminou nebo jiným přírodním sypkým materiálem (popel, piliny, …).

Poslední ke kontrole zbývá marodka a izolace. Zde proběhne kontrola stavu věcí v lékárně, zdravotního deníku a dalších potřebných dokumentů, ( potravinářské průkazy vedoucích, jídelníček, …) a tím je defakto hotovo.

Sami vidíte, že pokud svědomitě vykonáváte svojí práci vedoucího, máte základní hygienické návyky ke kterým vedete i děti a nejste slepí k nepořádku v táboře, nemáte se od případné hygienické kontroly čeho obávat.

Předpisem určujícím hygienická pravidla je VYHLÁŠKA 106/2001 Sb. Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ze dne 2. března 2001.

Diskuse