Táborové hry

Jeden z hráčů má zavázané oči. Někdo jím třikrát otočí, aby ztratil orientaci. Při třetím otočení se hráči otočí jedním směrem a rozběhnou. Jakmile však nevidící hráč zavolá STÁT, musí se zastavit a už se nikdo nesmí ani pohnout. Nevidící pak udělá zvoleným směrem deset kroků. Pak i on musí zůstat stát, ale snaží se dotknout některého z hráčů. Podaří-li se mu to, vymění si s ním místo a hraje se znovu.

Všichni se vzbudí asi ve 2:00 a řekne se jim, že slunce nevyšlo, ale že už je další den. Takže se udělá zrychlená rozcvička, snídaně, přednáška (velmi šílená, aby jí nikdo nerozuměl), oběd, nějaká hra, večeře a večerka. Všechno se musí brát nesmírně vážně. Druhý den se dělá jakoby nic.

Na lesní cestě v úseku asi 80 metrů umístíme předměty, které do přírody nepatří--např. hřebík, mince, papír, plechovka, hřeben atp. Hráči si připraví tužku a papír a rozdělí se případně do skupin. Pak jeden po druhém vybíhají na cestu, kterou musí absolvovat mírným poklusem a po návratu zaznamenat, které předměty ,,objevili'. Za každý správně zaznamenaný předmět se počítá 1 bod. Za rychlost je možné připočítat bonifikaci. Při přípravě i hodnocení je důležité nezapomenout na ty předměty, které jsou již podle stezky rozmístěny bez našeho přičinění (kamna, plechovky, láhve, hadry atd.). Důležité je po hře opět všechny námi rozmístěné předměty, popř. i další posbírat a nenechat v lese.

Hra je tak trochu psychologická, poznávací. Jeden hráč se vzdálí a ostatní se dohodnou, koho bude hádat. Poté vybraného hráče přivolají a hra začíná. Hádající hráč může klást otázky typu: ,,Co by to bylo, kdyby to byl (např. strom, květina, barva atd.)'. Na každou otázku musí všichni ostatní hráči včetně hádaného odpovědět. Podle výstižnosti otázek i odpovědí si vytvoří hádající hráč určitou představu, o koho jde. Pak se může optat: ,,Je to...?' Pokud uhádl, zařazuje se mezi ostatní hráče. Pokud neuhádl, má ještě dva pokusy. Když neuhádne ani potřetí, ostatní mu sdělí, o koho jde, cennější je ale vlastní poznání. Hra je přínosná i pro hádaného hráče, neboť podle odpovědí ostatních může soudit, co si o něm myslí a jak na ně působí, což někdy může být v ostrém rozporu s jeho sebehodnocením.

Nakreslete na podlaze nebo na pojených stolech klikatou závodní dráhu, širokou 15 cm. Potom vysílejte na start jednoho hráče po druhém. Každý má za úkol dokutálet tužkou bramboru do cíle. Komu vypadne brambora z dráhy, je diskvalifikován.

Vylosuje se družstvo které hází první hod základní koulí (malá). 8 koulí. Soupeřovu kouli je možné vlastním hodem odrazit. Každá koule, která je blíž základní kouli, než některá ze soupeřových, se počítá za 1 bod. Ten hráč, který v dané hře zvítězil, má právo v další hře hodit základní koulí. Hraje se na předem dohodnutý počet bodů. Koule se hází spodním obloukem.

V prvním kole si hráči nakreslí na papíry síť čtverců 4x4 a do ní vepíší libovolná čísla od 1 do 35. Vedoucí potom říká postupně jakákoliv čísla z daného intervalu, která jej napadnou. Má-li hráč vyřčené, číslo napsané v síti, příslušný čtvereček si přeškrtne. Hráč, který má první všechna čísla vyškrtána, zařve: 'Bingo!' a získá tak jeden bod. Ve druhém kole je síť 3$ imes$3 a čísla od 1 do 15. Ve třetím kole síť 2$ imes$2 a čísla od 1 do 7. A ve finálovém 4. kole si každý z hráčů nakreslí jeden čtverec, do něj si napíše buď 0 nebo 1. Za výhru ve finále dostane hráč 10 bodů.

Hra je vhodná jako seznamovací. Hráči obdrží od vedoucího lístek, na nemž je napsána barva očí (modré, šedé, hnědé, černé). Hráči mají za úkol v co nejkratší době se seznámit se všemi ostatními, kteří mají stejnou barvu očí, napsat na přidělený lístek jejich jména a záliby (např. sbírání známek, sport, modelaření, příroda, počet sourozenců, bydliště apod.) Ze svých poznámek pak celá skupina se stejnou barvou očí sestavuje seznamovací interview, ve kterém představuje svoje členy ostatním. Vítězí družstvo, jehož vystoupení bylo nejobsažnější a zároveň nejvtipnejší.

Ze soutěží získané peníze si hráči mohou buď ponechat u sebe nebo uložit do některých bankovních kont, jejichž čísla a hesla zjistí v nějaké hře. Každé konto má specifikován úrok (buď absolutní částka za den nebo procenta za den) a maximální výběr za den (takže nelze vydělávat těžké peníze, protože se nikdy nestihnou vybrat). Dále je možno nechat hráče vydělávat (spíš prodělávat) peníze v klasické ruletě.

Do urovnaného písku udělá každý bosou nohou jeden otisk. Otisky se očíslují. Každý se pak pokusí každému otisku přiřadit majitele. Své odpovědi píší hráči na papír.

než 10 m a ne více než 30 kroků od sebe. potom vyvolávají některého hráče druhé skupiny, dají mu třetí praporek a požádají ho, aby praporek postavil přesně doprostřed mezi oba praporky. Hráč musí zrakem určit střed vzdálenosti a postavit tam praporek. Oba vybraní hráči pak měří metrovými tyčemi vzdálenost od krajních praporků k prostřednímu. To jim umožní velmi dobře a rychle zjistit skutečný střed dané vzdálenosti. Sotva ten, kdo staví střední praporek, neudělá alespoň malou chybu. Hráči se s tyčemi sejdou uprostřed, snadno zjistí chybu a určí ji v centimetrech. Zapamatujme si tento výsledek. K měření lze použít pásma. Nyní druhá skupina postaví krajní praporky v jiné vzdálenosti, ale stále v rozmezí 10--30 kroků. Pak stejně jako předchozí vyvolává některého hráče první skupiny a předává mu střední praporek: musí jej postavit do středu. A opět hráči měří vzdálenost a určují chybu, které se hráč dopustil. Kdo z těchto dvou hráčů při určování středu udělal menší chybu, ten vítězí. Skupině, ke které tento hráč patří, zapíšeme jeden bod. Pak hraje další dvojice až se postupně vystřídají všichni hráči. Vyhrává skupina, která získala větší počet bodů.

Vyzveme hráče, aby si přinesli svoji peněženku, že ,,budeme hrát hru o peníze'. Nemusí se ale ničeho obávat. Hra bude ,,velmi spravedlivá'. Každý hráč obdrží kartičku a nějakou psací potřebu (tužku). Poté vysvětlíme pravidla. Úkolem hráčů bude odpovědět na zadanou otázku. ,,Například, kolik je v této místnosti oken?' Odpověď na otázku bude ,,nějaké číslo, které musíte napsat na kartičku'. Časový limit na odpověď je 5 vteřin. Při vysvětlování pravidel je nutné hráče pořádně vystresovat. ,,Kdo odpoví špatně, zaplatí pokutu.' Jakmile všichni pochopí princip, hra začíná. ,,Soustřeďte se.' ,,Otázka zní: kolik je v této místnosti dohromady mincí?'. ,,Pět vteřin.' ,,Konec!' Po pěti vteřinách se papírky rychle posbírají. Ve druhé části hry se jednotlivé družiny samostatně pokusí o co nejpřesnější odhad celkového počtu mincí. K odhadu mohou použít jakékoli metody. Spolupráce mezi družinami není dovolena. Časový limit je 2 minuty. Nakonec hráči spočítají celkový počet mincí ve svých peněženkách. (To byl také pravý důvod, proč si je přinesli. Žádné pokuty se pochopitelně nevybírají.) Vítězí skupina a hráč, který se svým odhadem nejvíce přiblížil skutečnému počtu mincí. Hru vymyslel Tom DeMarco. Je určena ke trénování odhadu ve stresu.

Pořiďte si asi dvacet dřevěných kolíčků (od 1 cm délky do 10 cm s rozdíly asi 2 mm), od každého rozměru po dvou kusech. Jednu sadu kolíčků vysype organizátor hry na stůl, druhou si ponechá skrytu u sebe. Ukáže nyní hráči jeden kolíček, až si jej prohlédne a potom zpaměti vybere stejný ze sady na stole.

Každý má připraveny dvě zápalky, či dva špendlíky, nebo cosi podobného, jímž by mohl ohraničit nějakou malou vzdálenost, např. 75 cm ap. Na povel každý samozřejmě bez pomoci měřítka odhadne umluvenou vzdálenost a označí ji po obou jejích stranách. Když každý tak aniž by pozoroval druha učiní, změří se výkon každého jednotlivce měřítkem. Vítězí ten, kdo odhadl nejsprávněji!

Přines si domů deset kamenů, přibližně stejně velikých, ale různé váhy. Zvaž každý zvlášť a opatři jej číslem a zapiš si, které číslo kolik váží. Pak přines kameny do klubovny a dej je kamarádům, aby je sestavili do řady podle svého odhadu, od nejlehčího do nejtěžšího. Závodí každý hráč sám. Když řadu vytvoří, opiš si pořadí čísel, načež odhaduje závodník druhý, pak třetí atd. Když se všichni vystřídali, vytas se teprve se správnými váhami podle seznamu z domova a srovnávejte, kolik kamenů kdo umístil správně a kolik nesprávně. Za každý správně umístěný kámen dej čtyři body, za každý nesprávný o tolik půlek bodů méně, o kolik míst je kámen vzdálen od místa správného. Například kámen, který byl svou správnou váhou na pátém místě, zařadil závodník až na sedmé místo, tedy o dvě místa špatně. Obdrží za jeho odhad tudíž místo čtyř bodů jen tři body. (Za každé místo se strhává půlka bodu.)

Připravte si asi 10 různě těžkých věcí, vážících od několika dkg až po několik kg (polínko, kámen, knihu, podkovu,...) Každou věc přesně zvažte a zapište si její váhu na lístek. V klubovně pak posílejte předměty dokola. Hráči odhadnou jejich váhu a napíší si své odhady na lístek. Odhady potom porovnejte se skutečností a za nejlepší dejte vždy 3 body, za druhý 2 body a za třetí 1 bod. Kdo bude mít celkový součet nejvyšší, zvítězí.

Opatřete si asi 10 stejných krabiček nebo plechovek. Očíslujte je a vyplňte uvnitř voskem a za tepla nasypte broky tak, aby každá krabička měla jinou, přesně určenou hmotnost. Hmotnosti zaznamenejte do seznamu dle čísel. Dejte nyní hráčům potěžkat krabice. Ať určí která hmotnost patří ke které krabičce. Nedovolte, aby měl někdo v ruce více jak jednu krabičku.

Dejte každému odhadnout vzdálenost dvou, tří, pěti, deseti metrů. Každý si dá znaménko tam, kde myslí, že tato vzdálenost končí. Potom změřte metrem, kolik kdo prohádal pod nebo nad správnou míru.

Přineste do klubovny úzkou sklenici a nasypte do ní určitý počet hrášků. Ukažte sklenici hráčům a vyzvěte každého, aby napsal svůj odhad--kolik je uvnitř hrášků. Hráč s nejpřesnějším odhadem získá jeden bod. Opakujte odhad ještě několikrát a pokaždé dejte do sklenice jiný počet hrášků (od 15 do 100).

Každému z hráčů upevníme na záda papír s napsaným číslem tak, aby jej druhý hráč předem neviděl. Úkolem hrajících je přečíst číslo na zádech soupeře a přitom nedopustit, aby soupeř přečetl číslo, jež má na zádech sám. Vyhrává, kdo první přečte číslo, které má soupeř na zádech. Je možné hrát systémem každý s každým, při větším počtu hráčů vyřazovacím způsobem.