Táborové hry

Mezi dvěma řadami hráčů čelem proti sobě postavených na 20-- 25 kroků od sebe, stojí jiný hráč postavený zády k jedné řadě. Z této řady po něm některý hráč pálí míčem, a trefí-li jej, hádá střední, kdo po něm hodil. Uhodne-li, vymění si s ním místo. Neuhodne-li, obrátí se zády k druhé řadě. Hráči by se měli v házení střídat.

Na užší straně stolu, pokud možno delšího, stojí těsně u okraje deset krabiček od zápalek apod. Střílí se z druhé strany stolu pingpongovým míčkem a každý má deset ran. Střelba je prováděna tak, že míček se položí těsně na okraj stolu, lehce se přidrží prstem jedné ruky a druhou rukou se do něho cvrnkne. Vítězí ten, kdo svými deseti ranami docílí nejvíce zásahů!

Tohle je nejjednodušší kolektivní hra hraná v našem oddíle a ač si o ni děti sami většinou neřeknou, hrají ji s nadšením. Šátky se uvážou na dva stromy pokud možno stejně tlusté asi ve výšce 1.5 metru nebo i výše podle výšky hráčů. Pravidla jsou jednoduchá. Hráči jsou rozděleni do dvou družstev. Každé družstvo má jeden označený strom. Cílem je trefit strom soupeřů míčem v oblasti nad šátkem. Zásah platí kdekoliv po celé výšce kmene. Pravidla vycházejí z pravidel basketbalu, jsou však velmi zjednodušená, pokud se však někdo bude řídit basketovými pravidly, neudělá chybu. Míč se hází, s míčem se nesmí udělat více než přibližně dva kroky. Hrubé zásahy jsou zakázány, následuje trestné střílení. Hraje se v podstatě libovolnou dobu, je vhodné v půlce vystřídat stromy, neboť jen těžko se najdou dva naprosto shodné.

První řada jsou zloději, druhá strážci. Mezi nimi leží kolík (či jiný předmět), který má odnést první zloděj. Současně vyběhl poslední policista, aby jej zatkl. Zatýkací právo má jen tehdy, vlastní-li zloděj kolík (se zahozením kolíku zaniká). Leží-li kolík na zemi, musí se policista zdržovat 2 m od něj. Zloděj ho může odlákat předcvičováním pohybů, které musí policista po něm opakovat. Je-li zloděj chycen, stává se strážníkem, jinak je ze strážníka zloděj.

nějaké písmeno. Hráč, který je v kruhu, zapípá morseovkou nějaké písmeno a zároveň vyhodí míč do vzduchu. Hráč příslušného písmena má míč chytnout. Nechytne-li jej, nastupuje místo prostředního, jinak hra pokračuje dále.

(špatně hodí nebo nechytí), jde doprostřed. Pokud to chytí někdo uprostřed, jdou všichni uprostřed zpátky ven a ten kdo to hodil jde doprostřed. Takto je to možné hrát libovolně dlouho.

opustit. Přehazuje se míč (hlavně nepozorným a nešikovným). Kdo nechytí, vypadá ze hry.

Dvě družstva o nejméně pěti hráčích stojí proti sobě ve vzdálenosti zhruba pěti metrů. Mezi nimi je chytač, jehož úkolem je chytit míč, který si družstva vzájemně posílají. Mohou míč posílat po straně, mezi sebou, mohou používat různých úskoků a všelijak mást chytače. Ten zase smí odebrat míč hráči, jakmile se mu k tomu naskytne příležitost. Může také sebrat míč v případě, že upadl na zem, nebo jej chytit ve vzduchu. Chytí-li míč, vymění si místo s tím, kdo házel poslední, nebo komu míč odebrat.

Metami označíme pozice jednotlivých stavů, např. 1 král, 3--4 šlechtici, 5--8 měšťanů a 10--15 sedláků. Hráč, který má míč, zavolá jméno hráče, jemuž chce míč hodit a snaží se jej přihrávat tak, aby určený hráč míč nechytil. Musí jej však hodit přesně, tj. aby míč letěl v úrovni mezi koleny a hlavou chytajícího hráče a maximálně s půlmetrovou odchylkou do strany. Hráč smí házet pouze příslušníkům svého stavu, stavům nižším a příslušníkům bezprostředně vyššího stavu. Tj. sedlák může házet ostatním sedlákům a měšťanům, měšťan navíc i šlechticům a šlechtici a král mohou házet všem. Pokud házející hodí míč nepřesně, musí opustit svou metu a míč si přinést. Stejně tak i chytající hráč, pokud hozený míč nechytne. Takto uvolněná meta smí být obsazena kterýmkoliv jiným hráčem, jehož metu, jakmile ji opustí, může obsadit opět kdokoliv z dalších kariéristů. (Dotýká-li se hráč nějakou částí těla mety, nesmí jej nikdo vytlačit.) Snahou hráčů je získat co nejvyšší postavení, pokud možno metu krále. Původní rozdělení na mety je možno rozlosovat nebo po vysvětlení pravidel a ukázání met hru zahájit hromadným startem účastníků z určité vzdálenosti na hřiště. Jednotlivé pozice mohou být na hřišti rozloženy do neúplného kruhu, pravého úhlu či hranatého šneka.

Upevněte na silnější prut dlouhý provaz. Zatlučte do země kůl tak, aby vyčníval ze země asi metr. Na vrchol kůlu položte malý míček a vyznačte okolo kůlu kruh o poloměru o něco menším, než je délka biče. Dejte bič do ruky prvnímu ,,gaučovi' a řekněte mu, aby se švihnutím pokusil srazit míček z kůlu. Vršek kůlu by měl být dost široký, aby míček nespadl při prvním malém otřesu. Počítá se na kolikátý pokus nebo za jak dlouho se míček podařilo hráči srazit.

Jeden hráč je venku a snaží se míče dotknout. Když to udělá, vymění si místo s tím, u nějž se ho dotkl. (Hráč může být též uvnitř kruhu. Pak si míč házejí.)

Útočné družstvo ostřeluje branku tenisákem a jeho snahou je vyřadit co nejdříve všechny obránce. V obranném družstvu je určen první brankář a pořadí, ve kterém nastupují další členové družstva. Hru začíná brankář tím, že odpálí míček sevřenou dlaní ( jako při volejbalovém podání) co nejdále do pole. Z místa, kam míček dopadne, musí protivník házet na branku. Když dostane brankář gól, vypadává a nastupuje další člen jeho družstva. Chytí-li, pak opět odpaluje. Poslední hráč (kapitán) má čelit třem ranám (odpálením). Za každý úspěšný zákrok si může vyžádat na pomoc ,,mrtvého' hráče ze svého družstva. Poté, co vypadne kapitán, nastupuje do branky soupeř. Výhodné je hru hodnotit podle počítaných bodů na branku.

družstva. Hráči každého družstva se označí pořadovým číslem, počínaje jedničkou. Na start se postaví první dvojice hráčů a každý dostane od organizátora hry míč. Na povel jej vyhodí do výše a vpřed a hned za ním běží. Hráč smí chytit míč teprve tehdy, když se jednou odrazí od země. Z toho místa, kde míč dopadne na zem, jej hází dále druhý hráč družstva, a když se mu podaří jej chytit, předá jej třetímu hráči svého družstva. Tak se v házení a chytání míče střídají všichni hráči obou družstev. Hru jednoho družstva sleduje vždy jeden rozhodčí. Po každé, když je míč hozen, běží rozhodčí zároveň s hráčem a na místě, kde míč dopadl, udělá hůlkou čárku. Nechytí-li hráč míč při prvním odrazu, musí následující hráč házet míč z té čáry, ze které jej házel jeho neúspěšný kamarád. Proto hráč hází míč co nejdále, musí však posoudit, bude-li s to jej chytit. Vítězí družstvo, jehož poslední hráč po chycení míče bude nejdále vpředu.

Jedná se o vylepšení klasického hodu na plechovky postavené na sobě. Z plechovek je utvořena trasa tak, aby od plechovky k plechovce bylo ,,na dostřel'. Hráč s může po trase posunout jen tehdy, až si otevře cestu--shodí míčkem plechovku. Potom postupuje na další stanoviště (k místu shozené plechovky) a háže na další.

Čtyři kroky od družstva stojí hráč obrácený čelem k družstvu. Na povel organizátora hry počne házet míč své řadě. Hodí míč prvnímu hráči svého družstva. Ten jej hodí opět zpět a udělá podřep. Nyní hodí hráč stojící vpředu míč druhému ze svého družstva. Ten jej hodí zpátky a udělá rovněž podřep, tak to jde dále. Když poslední z družstva dostal míč, běží k prvnímu a postaví se před družstvo (čelem k němu). Ten, který stál před družstvem, staví se před prvního hráče. Potom se všechny děti družstva vztyčují z podřepu a hra se opakuje. Zvítězí družstvo, které je první ve stejném postavení jako na počátku hry.

Je určeno hřiště se dvěma brankami, kde se hraje normální házená (s míčem se nesmí dělat kroky). Každý hráč si zastrčí šátek zezadu za pas tak, aby alespoň 40 cm vyčuhoval ven a volně plandal. Hráč, kterému je vytržen šátek v okamžiku, kdy drží míč, jde na 2 min mimo hru. Byl-li mu šátek vytržen neprávem(v tom okamžiku se míče nedotýkal), hraje se dál. Hra potřebuje rozhodného rozhodčího.

Dvě řady hráčů stojí 50 kroků od sebe, čelem k sobě. Hráči skupiny A se snaží hodit míčem co nejdále za řadu B. Hráč z řady B hází míč z místa, kam dopadl, zpět řadě A. Tak se snaží jedna řada druhou zatlačit co nejdál dozadu. Hází vždy ten, u nějž míč dopadl, který se ho dotknul či ten, kdo jej chytí. Chytne-li hráč míč přímo ze vzduchu, může se posunout o 3 kroky vpřed.

Dodržují se všechna hlavní pravidla házené, to znamená, že povoleny jsou pouze 3 kroky s míčem v rukou, při postupu vpřed může jednotlivec driblovat (odrážet míč od země), hráč smí držet míč pouze 3 sekundy, zasahovat míč nohou smí pouze brankář. Góly se hází. Doba hry je zpravidla 2$ imes$10--15 minut.

Na hřišti vymezíme na obě strany 3 m, a doprostřed takto vzniklého pásu položíme míč. Úkolem každého družstva je strefováním se do míče uvést jej do pohybu a takto jej dokutálet za hranici k soupeřovi. Komu se to podaří, vyhrál.

Hra se hraje na zmenšeném fotbalovém hřišti a je to vlastně obrácený fotbal. Míče se smí hráči dotýkat pouze rukama a to tak, že jej nesmí mít v obou rukou najednou. Dotyk míče nohy se posuzuje jako v normálním fotbale ruka. Míč je dovoleno odbíjet i ve vzduchu ve stylu volejbalu. Pozn. Rozhodčí by měl dávat velký pozor na to, zda byla noha úmyslná, nebo nechtěná.